Veronika Dulíková

Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D. v Opavě vystudovala obor Historie-muzeologie. Dále se v Praze na Karlově univerzitě věnovala studiu egyptologie a dějin a kultury islámských zemí. Získala zde doktorát v oboru egyptologie a v současné době působí v Českém egyptologickém ústavu FF UK. Profesně se zaměřuje na interdisciplinární výzkum starověké společnosti, ve kterém se soustředí na propojení egyptologie, archeologie a kybernetiky.

Web: https://cegu.ff.cuni.cz/cs/ustavkatedra/vyucujici/dulikova/

Na co vzpomíná v souvislosti se studiem v Opavě? Jak jí studium ovlivnilo v jejím budoucím směřování? Dočtete se v našem mini-rozhovoru.

Foto: Archiv Veroniky Dulíkové

Jaký obor/specializaci jste na Slezské univerzitě studovala? Proč jste se při výběru univerzity rozhodla právě pro Opavu?

Už v 6. třídě na základní škole mě zaujaly egyptské dějiny a romány s tématikou starověkého Egypta. Tento zájem „nastartovala“ kniha Za sedmi divy světa od Vojtěcha Zamarovského. Když jsem na gymnáziu zjistila, že existuje obor egyptologie, bylo mé směřování jasné. Toužila jsem zkoumat starý Egypt. Nedokázala jsem si představit, že bych se věnovala něčemu jinému. Jako dítě jsem si samozřejmě nedokázala představit, co vlastně obnáší práce egyptologa, že je archeologický výzkum v terénu nerozlučně spjatý se současnou kulturou v Egyptě, která má svá specifika. Studium egyptologie se otevřelo rok před mou maturitou. Pět let čekání na další příležitost jsem tedy vyplnila studiem historie a muzeologie na FPF SU, které se mi tehdy jevilo jako vhodná průprava pro mé další směřování.

Jak vzpomínáte na dobu strávenou na Slezské univerzitě?

Studium na SU a život v Opavě byl příjemnou životní etapou. Ráda vzpomínám na studentský život v menším městě, který se hodně liší od životního tempa v hlavním  městě. Také mě třeba pobaví vzpomínka na přednášky a laboratoře v předmětu konzervace s ing. Jiří Šťastným. Jednou mi zadal vyčistit rektorské žezlo. Když se mi odznak moci hlavy univerzity dostal do ruky, cítila jsem ohromný respekt a skoro až bázeň, přestože jsem věděla, že jde o nenáročný pracovní postup, kterým nemohu nic zkazit. Velmi ráda vzpomínám na pestrost přednášejících, na moudrost prof. Dušana Uhlíře, na hluboce filozofické pojetí muzeologie PhDr. Karla Boženka, na až živočišnou rázovitost ing. Jiřího Šťastného, na přímý a lidský přístup prof. Ireny Korbelářové, na poutavý výklad středověkých dějin doc. Martina Čapského, na způsob, jakým podněcoval studenty k přemýšlení PhDr. Petr Vojtal v předmětu hmotná kultura…

Věnujete se profesi, která souvisí s oborem/specializací, kterou jste na SU vystudovala? Případně zda a jak jste studium uplatnila ve svém profesním životě?

Profesně jsem sice zůstala v historické vědě, nicméně mou specializací je starověký Egypt. Pracuji v Českém egyptologickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuji se dějinám, archeologii a zejména společnosti, materiální kultuře, prosopografii a administrativě v době stavitelů pyramid (Stará říše, asi 2700–2180 let př. Kr.). V rámci interdisciplinárního projektu s kybernetiky a matematiky aplikuji metodu analýzy komplexních sítí na společnost ve Staré říši.

Studium na SU mi bezesporu poskytlo poměrně široký historický rozhled, který jsem opakovaně zužitkovala a ocenila v různých situacích. Pedagogové kladli důraz na „trénink“ psaní odborných textů, které pečlivě pročítali a dávali studentům cennou zpětnou vazbu. Tento přístup, který formoval můj odborný psaný projev, oceňuji dodnes. Například kritický přístup k archivním pramenům a znalosti paleografie uplatňuji i nadále. Velmi mě potěšilo, když jsem tyto dovednosti mohla propojit se znalostmi o Egyptě a podařilo se mi identifikovat a vystopovat zapomenuté a ztracené egyptské nálezy, které byly kdysi součástí sbírek Slezského zemského muzea v Opavě. 

Je něco, co byste chtěla současným studentům ÚHV vzkázat?

Díky skladbě předmětu získáte velmi slušný historicko-uměnovědný přehled, který se vám bude hodit i v případě, že po studiu nezůstanete v oboru.

Foto: Archiv Veroniky Dulíkové

 

Vznik byl podpořen v rámci projektu Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání „Rozvoj VaV kapacit Slezské univerzity v Opavě“ (reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014696)