Dan Gawrecki se narodil 23. prosince 1943 ve Frýdku. V letech 1961–1966 vystudoval Univerzitu Palackého (dějepis-ruština) a poté se vydal na dráhu odborného historika. Na své alma mater zahájil vědeckou aspiranturu (v roce 1969 obhájil rigorózní práci Bund der Deutschen a Sudetendeutsche Partei) a v roce 1968 nastoupil jako vědecký pracovník ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě (od roku 1986 vědoucí vědecký pracovník). Ve Slezském ústavu působil také jako vědecký tajemník (1972–1975), vedoucí I. badatelského oddělení (1975–1987), zástupce ředitele (1985–1987) a nakonec jako ředitel (1987–1993). V tomto období se orientoval zejména na výzkum německých politických stran a tzv. obranných spolků (v roce 1977 obhájil na Ústavu československých a světových dějin ČSAV kandidátskou práci Německé obranné spolky v habsburské monarchii a ČSR 1880–1938) a národnostní problémy Českého Slezska.

Počátkem 90. let spojil prof. Dan Gawrecki další profesní působení se Slezskou univerzitou v Opavě a stal se předním vědecko-pedagogickým pracovníkem Ústavu historických věd (tehdy Ústavu historie a muzeologie), v jehož čele stál od května 1994 do února 2008. V roce 1998 se habilitoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě a roku 2006 byl jmenován prezidentem Polské republiky profesorem. Za jeho vedení se podařilo plně rozvinout profil historických bakalářských a magisterských studijních oborů v oblasti historie na Slezské univerzitě, což završila úspěšná akreditace doktorského studia Historie se zaměřením na české a československé dějiny (1999). Zároveň se (nejen jako řešitel výzkumných projektů) výrazně podílel na organizaci výzkumu moderních dějin Slezska a jejich metodologickém promýšlení. Významné místo jím vedeného pracoviště v univerzitním vzdělávání a na poli výzkumu dějin Slezska potvrdil zisk výzkumného záměru MŠMT „Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy“ (v jehož čele v letech 2007–2008 stál) i přiznání habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem pro oblast historických věd na Filozoficko-přírodovědecké fakultě SU v Opavě (2007). Od roku 1997 působil jako člen Vědecké rady FPF SU a Vědecké rady SU (od 2001). Po svém odchodu ze Slezské univerzity působil na Opolské univerzitě. Dan Gawrecki je autorem řádově stovek často velmi objevných a vždy metodologicky promyšlených odborných textů. K jeho nejvýznamnějším publikačním počinům patří obsáhlá syntetizující monografie Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918–1938 (1999) a dvousvazková syntéza Dějiny Českého Slezska (2003), zpracovaná kolektivem autorů pod jeho vedením. Za českou stranu rovněž koordinoval trilaterální mezinárodní projekt česko-polsko-německé syntézy dějin Horního Slezska.

Za dlouhou dobu svého působení na Slezské univerzitě v Opavě prof. Dan Gawrecki vychoval řadu žáků, kteří se posléze uplatnili na různých historických pracovištích. Vedle nepřeberného množství ročníkových, bakalářských a diplomových prací byl na Ústavu historických věd též školitelem tří úspěšně obhájených dizertačních prací.