Vydejte se po stopách našich předků a navštivte s námi archeologické památky ve vašem okolí! Co lze vyčíst z terénních reliktů středověkých hradišť nebo pravěkých mohylníků? Chcete se dozvědět jak probíhalo dolování ve středověku, nebo vidět nejstarší jeskynní malby v ČR? Na všech výpravách Vás budou provázet zkušení archeologové, kteří Vás svým vyprávěním přenesou do dob dávno minulých…
Archeologické ústavy AV ČR v Praze a v Brně ve spolupráci s dalšími archeologickými pracovišti si pro Vás připravily sérii komentovaných prohlídek vybraných archeologických lokalit. Prohlídky budou zajišťovat odborníci, kteří umožní nahlédnout, co obnáší práce archeologa a co se skutečně skrývá v zemi na známých i trochu pozapomenutých lokalitách. Každý návštěvník akce dostane samolepku do sběratelské kartičky. Po akci může kartičku odeslat na Archeologický ústav. Zpět dostane hodnotné ceny: za 5 samolepek z různých míst knihu Jdeme pod povrch, za 10 samolepek si může vybrat jakoukoliv publikaci nabízenou Archeologickým ústavem. Systém odměn je přesně definován na webu akce. https://www.archeologickeleto.cz/
10. 6. a 1. 7. od 16:00. Archeologický výzkum v Opavě – Dolním pivovarském dvoře: svědectví doby bronzové (provází Mgr. Andrea Hořínková, Ph.D.)
Přednáška představí výsledky archeologického výzkumu, který proběhl v letech 2009–2010 v prostoru bývalého Dolního pivovarského dvoru v Opavě. Tento výzkum přinesl jedinečný pohled na minulost místa, kde se mnoho let střídaly různé formy osídlení – od pravěku až po novověk. Hlavní část bude věnována období mladší a pozdní doby bronzové, kdy zde žili lidé kultury lužických popelnicových polí. Návštěvníci se seznámí s tím, jak tehdejší obyvatelé žili, jaké používali nádoby, co jedli a jak hospodařili v krajině. Důležitou roli v tomto poznání hrají především nálezy keramiky a dalších běžných předmětů každodenní potřeby. Zcela mimořádným objevem jsou dvě dřevěná rádla – jednoduché nástroje k obdělávání půdy, které byly nalezeny vedle sebe. Takový nález je v České republice unikátní a vzácný i v celoevropském měřítku. Díky nim si můžeme lépe představit, jak pravěcí lidé pracovali na polích a jak vypadalo jejich zemědělství. Přednáška zasadí tento objev do širšího kontextu života tehdejších komunit a ukáže, že nejde jen o jednotlivé předměty, ale o příběh lidí, kteří zde žili před více než třemi tisíci lety. Součástí bude také ukázka vybraných nálezů, například keramiky a modelů rádel, které pomohou přiblížit každodenní realitu pravěkého života. Cílem přednášky je srozumitelnou formou přiblížit význam této lokality a ukázat, že i nenápadné místo v dnešním městě může skrývat výjimečné svědectví o dávné minulosti. První část prohlídky proběhne přímo na místě výzkumu, druhá část na půdě Oddělení archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě (Masarykova tř. 37), kde zájemci uvidí originální nálezy, včetně dřevěných rádel z doby bronzové.
18.6. a 30.7. Stará Bělá historická (provází Mgr. Hana Lafková). Sraz účastníků je přímo v prostorách expozice. 
Poznejme společně skrytý archeologický potenciál zdánlivě obyčejné vesnice na příkladu Staré Bělé. V rámci komentované prohlídky expozice Stará Bělá historická se zaměříme na to, jak může archeologie odhalit stopy každodenního života minulých generací a jak nám pomáhá porozumět vývoji lidské činnosti v krajině. Ukážeme si, že i běžné prostředí, které dnes považujeme za samozřejmé, v sobě nese cenné informace o proměnách osídlení, hospodaření i vztahu člověka k okolnímu prostoru. Přijďte objevit, co všechno může archeologický výzkum vypovědět o minulosti místa, které možná dobře znáte, ale přesto vás může překvapit.
20.7. a 27.7. Za lovci a sběrači na Kamennou horu u Otic (provází Mgr. Hana Lafková). Sraz účastníků je pod TIM na parkovišti nádraží Slavkov u Opavy. 
Vydejte se s námi na komentovanou procházku krajinou Kamenné hory u Otic, geologicky výraznou lokalitou, která přitahuje pozornost archeologů už více než 100 let. Od 60. let 20. století zdejší terén a povrchové indicie upozornily odborníky na možné stopy dávného osídlení a zařadily místo mezi sledované body opavského regionu. Společně si ukážeme, proč je tato oblast z archeologického hlediska zajímavá a jak se Kamenná hora propojuje s dalšími známými lokalitami ve Slezsku. Dozvíte se, jak archeologové postupují při mapování krajiny, jakými metodami se zde v minulosti pracovalo a co nám jednotlivé nálezy či terénní pozorování mohou napovědět o pohybu paleolitických lidí krajinou.
24.7. od 16:00 Tvrziště a kostel sv. Kříže v Javorníku-vsi (provází Mgr. Hana Lafková spolu s Mgr. Milanem Rychlým z Muzea Jesenicka).
Sraz účastníků je před hlavním vstupem na hřbitov.
Tvrziště Javorník ves. Tvrz spolu s Kostelem svatého Kříže utvářely nejstarší sídelní jádro Javorníku vsi. Tvrz vznikla ve strategické poloze poblíž křižovatky obchodních cest. Původně byla tvrz chráněna příkopem, dnes zavezeným, a valem, který již také není v terénu patrný. Na severozápadě na pahorek navazovala valová soustava dvou předhradí s příkopem. Okolnosti zániku tvrze v 15. století nejsou známy. První archeologické průzkumy zde probíhaly na počátku 20. století místním vlastivědným badatelem Brunem Königem. Žádný z výzkumů nedoložil existenci zděných objektů, zástavba byla dřevěná (minimálně jedna stavba v jihozápadním rohu) s kamenným základem. Vrcholovou část pahorku po obvodu ze tří stran ohraničoval hlinitokamenitý val. Výzkum byl ukončen v roce 1995. Před výzkumem měla vrcholová plošina rozměry přibližně 13 × 15 m, délka stran u paty pahorku dosahovala 21 m.
Kostel sv. Kříže v Javorníku má dochované jádro ze 13. století. Patří k nejstarším sakrálním stavbám regionu a jeho architektonická podoba je výsledkem postupného vývoje od vrcholného středověku po přelom 19. a 20. století. Jedním z nejcennějších prvků kostela je soubor středověkých nástěnných maleb. Ty vznikaly ve více časových vrstvách a představují významný doklad vývoje sakrální ikonografie od 13. do 16. století. Jejich hodnota spočívá nejen v ikonografickém obsahu, ale především ve stupni dochování a v autenticitě prostoru, jehož jsou integrální součástí. Jedná se o mimořádně významný a relativně zachovalý soubor gotické nástěnné malby.
Archeologické výzkumy realizované v interiéru kostela přinesly zásadní poznatky o jeho sepulkrální funkci. Kostel sloužil po staletí nejen liturgii, ale i pohřbívání, což dokládají hrobové situace přímo v prostoru lodi. Významným objevem byla zdobená rakev z druhé poloviny 18. století s ostatky patrně místního faráře a dochovanou pohřební výbavou. Během samotné prohlídky budou představeny nálezové situace samotných pohřbů, základů pro křtitelnici a různé fáze úrovní podlah, které se podařilo během výzkumu odkrýt. Představeny budou rovněž některé z nálezů. Existence obou staveb pomáhá rekonstruovat podobu rané kolonizační krajiny Slezska. Výsledky archeologických výzkumů, které návštěvníkům oba archeologové představí, potvrdily nevratné zásahy do areálu po roce 1428 a přinesly nové poznatky o vývoji celého areálu.