Ústav historických věd je kmenovým pracovištěm Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1990 je zde soustředěna tvůrčí činnost v oblasti historických věd; na podzim 1990 byly otevřeny první studijní obory a vznikla Katedra historie rozšířená v březnu 1992 na Ústav historie a muzeologie. Oblast prehistorie a středověké archeologie byla rozvíjena od roku 1995 v Archeologickém semináři tohoto ústavu, tehdy třetím archeologickém univerzitním pracovišti v českých zemích po Praze a Brnu. Později se přeměnil na oddělení archeologie. V roce 2008 ústav přijal název Ústav historických věd a jeho vnitřní struktura tvořily oddělení historie, oddělení muzeologie a památkové péče a oddělení archeologie (v letech 2009–2024 jako Ústav archeologie FPF SU). V současné době je Ústav historických věd plně akreditovaným pracovištěm s právem konat rigorózní, habilitační i profesorská řízení v oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny.

Od svého vzniku se Ústav historických věd profiluje jako odborné pracoviště zabývající se silesiakálními studii, chápanými v širokém středoevropském kontextu. Prostor Slezska je zkoumán od prehistorie, resp. počátku rané doby dějinné, až po současnost. Tento historický region je zkoumán ve dvou rovinách: jednak je to sám prostor českého (resp. v případě archeologie Horního) Slezska, což je dáno dlouhou výzkumnou tradicí badatelských institucí v Opavě (Slezské muzeum, Slezský ústav ČSAV, Zemský archiv v Opavě, Expozitura Archeologického ústavu ČSAV), jednak prostor celého Slezska v evropském kontextu, do nějž byl již od středověku integrován politickými, ekonomickými a kulturními vazbami. V posledních deseti letech je tento výzkumný profil posouván od politických, hospodářských a sociálních dějin ke kulturním dějinám, kulturnímu dědictví a krajinotvorbě v kontextu mezinárodních vazeb regionu. V praxi se to odráží v oblasti památkové péče, prezentace kulturního dědictví, včetně aplikovaného výzkumu, a v tzv. třetí roli univerzity, například ve spolupráci s edukační sférou.

Další výzkumnou oblast reprezentují kulturní dějiny českých zemí, rovněž pojímané ve středoevropském kontextu; výzkum zde vychází z širšího pojetí kulturních dějin, které vedle aktivity společenských elit zkoumají také veškerou kulturní činnost člověka, jež se projevuje v jeho životním stylu. V současnosti je akcentováno studium vybraných aspektů vzdělávání, životních fází a volnočasových aktivit v jednotlivých historických etapách. Nejsou přitom opomíjena ani témata politických, hospodářských a sociálních dějin, která mohu navázat na dřívější badatelské zaměření.

Relativně nový směr tvůrčí činnosti představují aktivity spjaté s akreditací studijního programu Historická dokumentaristika a mediální prezentace dějin (2022) zaměřeného na prezentaci historické paměti.

Většina pracovníků ÚHV je také zapojena do činnosti Výzkumného centra pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy nebo Výzkumného centra pro soudobé dějiny, historickou paměť a kulturní dějiny (1800-2000) nebo Výzkumného centra pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy.