Aktuální publikace
Slezští zemští prezidenti 1849-1928
Martin Pelc a kol.
Kniha přináší biogramy všech slezských místodržitelů, zemských prezidentů , případně úředníků dočasně pověřených vedením Zemské vlády slezské za celou dobu její existence. Během bezmála 80 let jejích dějin (v letech 1849-1853 jako místodržitelství, 1922-1928 jako zemská správa politická) se v jejím čele vystřídalo 16 zemských prezidentů (místodržitelů) a dva úředníci byli po dobu několika měsíců pověřeni vedením úřadu, případně ho provizorně spravovali z titulu funkce zástupce zemského prezidenta. Závěrečný pokus o kolektivní biogram pak ukazuje, že pozice zemského prezidenta ve Slezsku sloužila jako vhodné místo, kde mohli vysocí byrokraté osvědčit schopnost samostatně vést zemi, navíc s národnostně smíšenou populací, spíše než jako odkladiště zasloužilých služebníků státu.
Zdeněk Jerman osobně. Zapomenutý opavský novinář a spisovatel (1910–1971).
Knapík, Jiří – Krömer, Tomáš
Publikace se zabývá životní dráhou, publicistickým a literárním dílem opavského rodáka Zdeňka Jermana, (vl. jm. Josefa Hellera; 1910–1971), a to na základě písemností z unikátního rodinného archivu a dalších archivních a tištěných pramenů. Jeho dílo, kulturní a veřejné aktivity (vč. jeho působení v předválečné Opavě) nebyly doposud souhrnně zkoumány a zhodnoceny. Autoři představují Hellera jako představitele levicové žurnalistiky 30. let a vřazují jej tak mezi nemnohé publicisty této kategorie, kteří mají zpracovánu podrobnou biografii. Knihu tvoří obsáhlá úvodní studie spolu s edicí Hellerových žurnalistických a literárních textů z let 1933–1954 a scénářem jeho rozhlasové hry „Slečna Hromosvod“ (1947). Připojen je také podrobný seznam autorových pseudonymů a autorských šifer. Publikace poprvé podrobně přibližuje Hellerovy kulturní aktivity v Opavě v letech 1932–1934, mapuje počátky jeho žurnalistické činnosti, která vrcholila v redakci Českého slova (1936–1938) a texty v dalších dvou desítkách kulturních periodik; díky tomu byl Heller mj. jako zpravodaj či referent přítomen řadě významných kulturních událostí a spolu s jeho dalšími životními osudy tak publikace výrazně přesahuje zdánlivě regionální základ. Kromě toho publikace zmapovala pozadí vzniku Hellerových literárních prací, zejména románů „Ve znamení Panny“ (1944) a „Odcházím z Oceanie“ (1949), v nichž autor osobitým způsobem reflektoval svůj život v rodné Opavě. V rámci poválečných Hellerových osudů je zachycena zejména jeho činnost pro Slezsko i komplikovaný vztah ke komunistickému režimu.
Cesta do hlubin duše opavského študáka. Mladá kultura Opavy ve „Studentském časopise“ 1922–1938
KNAPÍK, Jiří a kol.
Publikace nabízí nový pohled na kulturní dění v Opavě ve 20. a 30. letech. Jejími protagonisty jsou studenti čtyř českých středních a jejich umělecká tvorba, zejména literární a výtvarná. V knize můžeme nalézt básně, povídky, úvahy a karikatury, které opavští středoškoláci publikovali v pražském Studentském časopise v letech 1922–1938. Navíc se podařilo získat ze soukromých sbírek řadu dalších unikátních dokumentů: paměti, kresby či karikatury. Významný je objev doposud jediného známého třídního časopisu; jde o první číslo časopisu „Výbuch“, které vydali studenti kvinty gymnázia v červnu 1929. To vše odkrývá doposud neznámou vrstvu opavské meziválečné kultury, nereflektovaný umělecký potenciál středoškoláků i vnímavost k modernímu umění. Kniha navazuje na práci „Heller & Kristian aneb opavská Vest pocket revue (1933)“. Publikace „Cesta do hlubin duše opavského študáka“ v obsáhlé studii přibližuje řadu osobností, jejichž sepjetí s Opavou je dnes již zapomenuto, byť tehdy Opavu prostřednictvím střední školy reprezentovali; jsou mezi nimi např. pozdější velvyslanec v Argentině a na Kubě v 60. letech Jaroslav Pščolka, špičkový plavec opavského Sokola Otakar Jeníček, známý karikaturista Josef Molín, významný architekt Josef Brunclík ad. Na studii navazuje edice (často překvapivě vyzrálých) literárních textů, souhrn raného kresleného Molínova humoru, výňatek Pščolkových vzpomínek na studentská léta, výbor kreseb a karikatur studentů i profesorů z pozůstalosti Josefa Brunclíka, pozdějšího dlouholetého ředitele typizačního ústavu Stavoprojektu. Připojena je reprodukce časopisu „Výbuch“, či nově objevené kresby Rudolfa Kristiana. Publikaci doprovází bohatý výběr často unikátních fotografií ze studentského života, zmiňme například podobenku mladého spisovatele Eduarda Zajitze, snímky se sportovní tematikou, „talisman“ třídního spolku, či momentky profesorů za katedrou.
Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945
ZAPLETAL, Miloš
Kniha podává stručné dějiny hudebně-muzeologického myšlení od 18. století do roku 1945, jak se rozvíjelo ve třech v zásadě nezávislých liniích. První linie reflektovala muzealizaci hudebnin (hudebních textů a textů o hudbě) a souvisela především s rozvojem hudebního dějepisectví. Druhá linie se vztahovala k muzealizaci hudebních nástrojů a dodnes úzce souvisí s organologií. Třetí – nejméně rozvinutá – linie se zaměřovala na monografická hudební muzea, tj. především památníky skladatelů.
ZAPLETAL, Miloš. Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945. Opava: Slezská univerzita, 2022. 135 s. 978-80-7510-515-8
Na football!: Fotbalové diváctví a fanouškovská kultura v českých zemích do roku 1939
PELC, Martin
Kniha sleduje zrod fotbalového fanouška jako výrazného, často až excentrického sociálního typu české každodennosti. Praktika pravidelné návštěvy fotbalových utkání má u nás kořeny na sklonku 19. století. K jejímu masovému rozšíření došlo v meziválečném období. Tehdy také v češtině zdomácněly novotvary „fanoušek“, „fanynka“ a rozvinula se bohatá publicistická, umělecká a intelektuální reflexe fenoménu. Historickými aktéry této knihy jsou vedle vlastních návštěvníků fotbalových hřišť a stadionů také milióny těch, „kdo četli noviny odzadu“, posluchači rozhlasových reportáží nebo konzumenti fanouškovského komerčního artiklu.
PELC, Martin. Na football!: Fotbalové diváctví a fanouškovská kultura v českých zemích do roku 1939. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2022. 384 s. ISBN 978-80-7422-845-2
Pionýři, malované děti?: Pionýrská organizace ČSM a dětský kolektiv (1949–1968)
KNAPÍK, Jiří a kol.
Dětství spojené s pionýrským hnutím stále patří k životním zkušenostem výrazné části současné české společnosti. Přitom doposud chybělo moderní historické zpracování dějin Pionýrské organizace a různých charakteristických oblastí spjatých s pionýrským hnutím. Předkládaná publikace autorského kolektivu pod vedením historika Jiřího Knapíka (Slezská univerzita v Opavě) se věnuje nejstarší ze tří pionýrských organizací, které u nás v letech 1948–1989 působily, tedy Pionýrské organizaci Československého svazu mládeže, a to v souvislosti s dlouhodobým studiem dějin dětství v období socialismu. Předností knihy je opora v základním výzkumu klíčových archivních fondů, ve využití široké škály tištěných pramenů, dokumentárních filmů i umělecké tvorby s pionýrskou tematikou. Publikace zpřesňuje naše znalosti o samotném vzniku pionýrského hnutí v letech 1948–1950 v souvislosti se zánikem Junáka, zároveň nabízí detailní pohled na pokus o reformu hnutí v 60. letech a prosazování její nutnosti v řadách pionýrských pracovníků i stranického vedení. Reforma usilovala o řešení dlouhodobých „existenčních“ problémů PO ČSM: napětí mezi masovostí, výchovným posláním, garantovaným především vazbou na školu, a úsilím o atraktivitu pionýrských činností. Celý tento proces byl v podstatě hledáním vlastní identity pionýrského hnutí, nikoli pouze skrytou či přiznanou snahou vyrovnat se hnutí skautskému. Společně s fenoménem PO ČSM a jisker se autoři věnují dobovým představám o socialistickém dětském kolektivu a na tomto pozadí pojednávají i o některých pionýrských kolektivech, jež se vymykaly tehdejším standardům.
KNAPÍK, Jiří a kol. Pionýři, malované děti?: Pionýrská organizace ČSM a dětský kolektiv (1949–1968). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2022. 544 s. ISBN 978-80-7422-837-7
Opavský kongres 1820 a politika Svaté aliance mezi časy.
Hochel, Marian (ed.)
Od 23. října do 24. prosince 1820 se uskutečnil v Opavě kongres Svaté aliance. Do slezského města na periférii habsburské monarchie se tehdy sjeli tři evropští panovníci se svými diplomaty. Město svůj úkol důstojně splnilo a přivítalo řadu zámožných hostů. Stěžejní roli na kongresu sehráli zástupci Rakouska a Ruska. Předmětem jednání byla především situace a revoluční hnutí na jihu Itálie, jež vedlo k ustavení Království obojí Sicílie na konstitučních základech. Výzkum realizovaný ke 200. výročí Opavského kongresu poodhalil množství cenných pramenů s vazbou k této dějinné události, uchovávaných v domácích i zahraničních paměťových institucích. Výsledkem mezinárodního dialogu historiček a historiků je tato kniha přinášející řadu nových poznatků. Interpretace a reinterpretace Opavského kongresu poukázaly na jeho význam „mezi časy“ nejen v dějinách města a regionu, ale i v historické paměti a mezinárodním kontextu.
Hochel, Marian (ed.): Opavský kongres 1820 a politika Svaté aliance mezi časy. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2022, 293 s. ISBN 978-80-7510-499-1.
Starší publikace
2021
GILAROVÁ, Lucie – KNAPÍKOVÁ Jaromíra – KNAPÍK Jiří – NĚMEC Vít. „Kmeny srostou v jeden strom“ Vzpomínky dědičky opavské firmy Altschul Ruth Neumanové (1921-1997). Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2021, 107 s. ISBN 978-80-7510-478-6
Nová publikace Ústavu historických věd FPF SU v Opavě realizovaná z prostředků projektu SGS kriticky edituje čtivé a obdivuhodně optimistické vzpomínky paní Ruth Neumanové (1921-1997), dědičky známého opavského podnikatelského rodu Altschul, fatálně postiženého nacistickou represí židovského etnika. Doplňuje tak podobné tituly pracoviště, jimž je společné téma „malých velkých“ dějin Opavského Slezska v toku 20. století zachycené optikou pamětníků. Kromě úvodní studie publikaci provází značné množství unikátních fotografií z rodinného archivu autorky.
KIRSCHNEROVÁ, Kristýna. Kniha svatebních smluv města Svitavy (1571-1606). 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2021.214 s. ISBN 978-80-7510-464-9.
Kniha je vědeckou edicí, prezentuje 407 svatebních smluv města Svitavy.
2020
KNAPÍK, Jiří. Heller & Kristian aneb opavská Vest pocket revue (1933). 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2020. 215 s. ISBN 978-80-7510-414-4.
Dějiny opavského divadelnictví v meziválečném období jsou doposud málo probádanou kapitolou. Nález kompletního rukopisu divadelní hry „Kaolin a Majolika“ (autoři Josef Heller, Rudolf Kristian), která byla inscenována v Opavě na podzim 1933, je proto velmi důležitý pro poznání různých aspektů kulturního i společenského života Opavy. Kromě kritického vydání scénáře hry „Kaolin a Majolika“, včetně reprodukcí originálních kreseb pěti návrhů jevištní výpravy a patnácti kolorovaných perokreseb diapozitivů, které byly při inscenaci hry promítány, obsahuje tato publikace edici dalších pramenů, které s jejím vznikem úzce souvisí. Nelze opomenout ani řadu jedinečných fotografií a dalšího obrazového doprovodu, shromážděného v průběhu výzkumu. Publikace je příspěvkem k českému divadelnictví meziválečné éry a dokládá ohlas repertoáru Osvobozeného divadla v pohraničním regionu (Opava) a tamní české menšině.
JANÁK, Dušan. Jídlo není jenom „něco“ k jídlu“: Tradiční stravování a pokrmy jako součást regionální a národní identity ve vědomí a paměti současné společnosti. Opava: Slezská univerzita v Opavě 2020. 283 s. ISBN 978-80-7510-428-1
Kniha se zabývá tradičním stravováním z perspektivy sociologie sociálních identit, především identity regionální a národní. Těžiště publikace spočívá ve shrnutí výsledků empirického výzkumu realizovaného ve třech vybraných regionech českých zemí. Ve Slezsku na Hlučínsku, na Moravě na Slovácku, v Čechách v Podkrkonoší. Doplněn je exkurz do stravování krajanské komunity v Chorvatsku.
HOCHEL, Marian. Vivant Denon a kouzlo empíru: Napoleonova hvězda, která oživuje duši. první. Opava – Praha: Slezská univerzita v Opavě – Togga, 2020. 420 s. ISBN 978-80-7476-202-4.
Tato monografie zkoumá vztah mezi Napoleonem Bonaparte (1769–1821) a jeho hlavním poradcem v otázkách umění a vkusu – Dominiquem Vivantem Denonem (1747–1825). Denon hrál rozhodující roli při formování Napoleonova kultu osobnosti prostřednictvím umění. Umění bylo pro něj prostředkem vyjádření; reprezentace, propaganda a kult osobnosti byly formou. Analýza provedená v této knize dokazuje, že umění ve Francii nevedlo po dobu Napoleonovy vlády k nedostatku tvůrčí svobody ani k mentální diktatuře oslavovaného francouzského panovníka. Empírový styl byl zrcadlem vizí Napoleona I., generálního ředitele muzeí Denona a řady umělců, kteří měli zájem se podílet na císařské prezentaci.
KREMPL KIRSCHNEROVÁ, Karolína. Kniha svatebních smluv města Mohelnice. Německé smlouvy (1556-1640/1644). 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2020. 352 s. ISBN 978-80-7510-429-8.
Kniha je vědeckou edicí, prezentuje 319 svatebních smluv města Mohelnice.
KORBELÁŘOVÁ, Irena, Radmila DLUHOŠOVÁ a Jitka SOBOTKOVÁ. Paměť chuti. Receptáře a kuchařské knihy jako specifické prameny pro poznání kulinární kultury a kulinárního dědictví českých zemí. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2020. 602 s. ISBN 978-80-7510-439-7.
Kniha věnuje pozornost kuchařským knihám v kulturních dějinách českých zemí. Představuje je jako specifické prameny kulturního dědictví, které obsahují zásadní informace k vývoji stravování a kulinárního dědictví. Zahrnuje tištění i rukopisné kuchařské knihy z 13. až 20. století.
Publikace do roku 2020
Se staršími publikacemi vydanými pracovníky ÚHV je možno seznámit se prostřednictvím Katalogu publikací: Katalog publikací ÚHV do roku 2020