Slezská univerzita měla svého zástupce na Mezinárodním napoleonském kongresu v Grenoblu

Ve dnech 8.–13. července 2019 se v La Plateforme, le centre d’information sur les projets urbains v Grenoblu a v Domě věd o člověku na Université Grenoble Alpes konal 17. Mezinárodní napoleonský kongres, který pořádala Mezinárodní napoleonská společnost (International Napoleonic Society, INS) se sídlem v kanadském Montrealu. Necelé tři desítky aktivních účastníků kongresu pocházely z univerzit a paměťových institucí z 11 zemí světa (Francie, Belgie, Nizozemsko, Velká Británie, Česká republika, Polsko, Rusko, Spojené státy americké, Kanada, Kuba a Izrael).

Kongres, který se konal pod symbolickým názvem „The One Hundred Days in One Hundred Hours“, se zaměřil na rok 1815 a jeho vojenské, politické, kulturní a sociální aspekty v evropském kontextu, související především s epizodou Napoleonova „stodenního císařství“ ve Francii a jeho reálných dopadů na vývoj v jednotlivých evropských zemích. Dalšími tématy s ohledem na místo konání kongresu byly spojitosti mezi francouzským císařem a městem Grenoble v letech 1814–1815, legendární Napoleonův postup po návratu z ostrova Elba přes Grenoble směrem na Paříž, který dnes vyznačuje proslulá „Napoleonova cesta“ (Route Napoléon) s řadou míst paměti a turisticky vyhledávaných lokalit. V centru pozornosti účastníků akce byla rovněž osobnost a literární odkaz spisovatele Stendhala, vlastním jménem Henry Marie Beyle (1783–1842), místního rodáka, jenž působil v Napoleonových službách a ve svých dílech zaznamenal pozoruhodný obraz své doby.

Českou republiku na kongresu reprezentoval PhDr. Marian Hochel, Ph.D., z Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě. Ve svém  příspěvku pod názvem Silesian Château Raduň as the Place of Memory for the Year 1815 – Napoleonic Memorabilia in the House of Blücher představil výsledky svého výzkumu šlechtických pozůstalostí z mobiliárních fondů hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu, především však vybraných napoleonik – artefaktů připomínajících napoleonskou epochu – z blücherovské sbírky v mobiliárním fondu zámku Raduň a v přímém vztahu k polnímu maršálu Gebhardu Leberechtu Blücherovi (1742–1819), jenž přispěl 18. června 1815 k finální porážce Francouzů v bitvě u Waterloo. Tyto události a s nimi spojené artefakty zaujaly důležité místo v historické paměti rodu Blücherů a jejich sídelní rezidence na Opavsku.

Kongres byl završen odbornými exkurzemi na zdejší místa spjatá s napoleonskou historií. Účastníci kongresu zamířili na zámek Touvet, připomínající osobnost Napoleonova maršála Nicolase-Charlese Oudinota (1767–1847), dále navštívili Muzeum francouzské revoluce na zámku ve Vizille, Stendhalovo muzeum a Muzeum [umění] v Grenoblu včetně dalších významných památek ve městě a okolním regionu. Organizátorům kongresu se podařilo naplnit vytyčené cíle – sdružit badatele z různých zemí světa, akademické pracovníky, univerzitní studenty a pracovníky muzeí a památkových objektů s napoleonskou tematikou k výměně nejnovějších poznatků z probíhajících výzkumů v dané oblasti, a to v rámci internacionalizace odborného dialogu vedeného v souladu s akademickými standardy. Tyto ambice byly zhodnoceny v plodné diskusi a navázání kontaktů mezi zájemci o napoleonskou historii.

Marian Hochel