13. listopadu roku 1521 ve slezské Ratiboři skončilo trvání jedné z odnoží slavné dynastie Přemyslovců, u jejíhož zrodu stál nemanželský syn Přemysla Otakara II., „pán Opavy“ Mikuláš I. Opavský. Po pěti stech letech, téměř na den přesně od smrti posledního z pokračovatelů jeho rodu, Valentina Hrbatého, se na půdě Ústavu historických věd FPF SU konalo v pořadí již druhé Opavské historické sympozium, tentokrát na téma „Opavští Přemyslovci v dějinách a kultuře“.

Dvoudenní mezinárodní setkání nabídlo bohatý program a i díky využití moderních komunikačních technologií (konference probíhala po oba dny v tzv. hybridní formě) vytvořilo prostor pro diskuzi napříč historiografickými disciplínami i problematikami. V rámci prvního konferenčního dne se referenti zaměřili např. na kontakty opavských Přemyslovců s dalšími slezskými knížecími rody (David Radek, SU v Opavě), na podobu slezské stavovské společnosti v období jejich vlády na Opavsku i na vztahy vůči polskému království, královským městům a církevním institucím (Jerzy Sperka, UŚ w Katowicach; Jerzy Rajman, UP Kraków). Opomenuty nezůstaly ani přemyslovské ženy – osudy druhé manželky moravského markraběte Jana Jindřicha, Markéty Opavské, představil v kontextu lucemburské sňatkové politiky Rudolf Žáček (SU v Opavě), matce posledních opavských Přemyslovců, Magdaléně Ratibořské, věnovala svůj příspěvek Anna Pobóg-Lenartowicz (UO Opole). Opavskou epizodu v dějinách Minsterberského knížectví zmapoval Marek Starý (UK Praha).

Program první poloviny druhého konferenčního dne se nesl v duchu problematiky vztahů mezi zeměpánem a církevními institucemi na přelomu středověku a raného novověku – politiku opavských Přemyslovců uplatňovanou ve vztahu ke klášterům i kapitulám na jimi ovládaném území představili ve svých příspěvcích polští badatelé Bogdan Kloch (Muzeum w Rybniku), Dariusz Karczewski (UKW Bydgoszcz), Marek Wójcik (UW Wrocław), Stanisław Jujeczka (UW Wrocław) i Henryk Gerlic (Gliwice). Odpolední blok, který celou konferenci uzavíral, byl rozdělen do dvou částí. V té první se Borys Paszkiewicz (UW Wrocław) zamýšlel nad ražbami mincí opavských Přemyslovců a tuto „pomocně- vědnou“ sekci doplnily ještě dva referáty věnované sfragistice. Pečeti opavsko-ratibořských Přemyslovců a jejich využití v praxi diskutovaly Iwona Pietrzyk (UŚ w Katowicach) a Ilona Matejko-Peterka (SU v Opavě). Závěrečná část nabídla kulinární kulturu pozdně středověkých panovnických dvorů v podání Ireny Korbelářové (SU v Opavě). Součástí prezentace byla i ochutnávka pokrmů, které mohly být součástí jídelníčku opavských Přemyslovců pohybujících se ve vysokých politických kruzích své doby. Dosavadní poznatky o rezidenčních a církevních stavbách, u jejichž zrodu opavští Přemyslovci stáli, shrnul za kolektiv autorů Dalibor Prix (SU v Opavě/AV ČR). Závěrečné slovo patřilo hlavnímu organizátoru konference Bogusławu Czechowiczovi (SU v Opavě), který nahlédnul linii opavských Přemyslovců z perspektivy dobových hmotných i písemných pramenů vztahujících se k společenskému postavení a (sebe)reprezentaci rodu. V následné diskuzi byla nastolena celá řada nových badatelských otázek a perspektiv, což naznačuje možnosti budoucího bádání nad opavskou linií Přemyslovců. Zásadním způsobem potom mezi účastníky rezonovala myšlenka emancipace slezských dějin v rámci středo- i celoevropského prostoru a potřeba jejich vymanění se z úzkého regionálního kontextu. Snad k obojímu přispějí i pravidelná setkávání u příležitosti konání Opavských historických sympózií!

Podobně jako v případě prvního Opavského historického sympozia věnovaného Opavskému kongresu 1820 se i nyní mohou příznivci dějin Slezska těšit na konferenční sborník, jehož vydání je plánováno
na druhou polovinu příštího roku.